Dvořák Antonín
(1817–1881)
* 16.12. 1817 Němčice u Litomyšle – † 26.4. 1881 Praha
Pocházel ze skromných poměrů. Narodil se jako druhé z osmi dětí v rodině mlynáře z Němčic u Litomyšle.
V letech 1830-1835 navštěvoval vyšší gymnázium v Litomyšli a reálku v Poličce. Malířské vzdělání získal na pražské Akademii u Františka Tkadlíka, kde studoval v letech 1836-1840.
V letech 1844-1845 pokračoval ve studiu ve Vídni u Ferdinanda Georga Waldmüllera. Vídeňský pobyt zásadním způsobem ovlivnil Dvořákovu malbu, odvrátil se od historické malby a začal se zabývat žánrovou malbou a portrétem.
V letech 1845-1846 opět pokračoval ve studiu na pražské Akademii u Christiana Rubena.
V roce 1846 se vrátil do Litomyšle. Od roku 1850 zde vyučoval kreslení na piaristickém gymnáziu.
V roce 1851 se oženil s Klárou Vorlovou, společně vychovávali pět dětí. Od poloviny padesátých let ubývalo malířských zakázek, proto, aby zajistil pro početnou rodinu dostatek finančních prostředků, založil v Litomyšli fotografický ateliér.
Dvořák portrétoval litomyšlskou měšťanskou společnost a ve svých obrazech zachytil život obyvatel Litomyšle a okolních vesnic. Je jedním z prvních malířů, kteří se věnovali žánrové malbě.
Zachycoval idylu prostého života venkovských i městských obyvatel, dobové tradice, slavnosti, náboženské svátky a zvyky. Kvalita jeho prací je rozkolísaná. Odráží mimo jiné i existenční problémy regionálního autora.
Roku 1865 přesídlil s rodinou do Prahy, kde získal místo učitele kreslení na Královském českém polytechnickém ústavu. Ani zde se finanční situace rodiny nezlepšila a navíc přerušil kontakt s rodnou Litomyšlí. Musel se, kromě jiného, vyrovnat s vážnými nemocemi.
V roce 1875 se podrobil operaci obou očí. Postupně přestal malovat a mnohaleté zkušenosti z malířské a pedagogické praxe zužitkoval v teoretické práci. Jeho obrazy podávají výstižný záznam života společnosti, prostoupený hlubokým autorovým vztahem k námětu, na rozdíl od některých současných malířů. Pravidelně obesílal výstavy Krasoumné jednoty v Praze.Portréty byly určeny a vročeny J. Boučkovou, dlouholetou odbornou pracovnicí VCG.