Bergler Josef

(1753–1829)

* 1. 5. 1753  Salcburk  (Solnohrad) – † 25. 6. 1829  Praha

Malíř, kreslíř, rytec a pedagog se narodil v Rakousku, ale vyrůstal v německém Pasově, kde jeho otec působil jako dvorní sochař tamějšího biskupství. Od otce získal první výtvarné zkušenosti i smysl pro plastickou formu a modelaci.

V letech 1776–1786 studoval v Itálii na milánské Akademii u Martina Knollera, kde se vedle kreslení a malování učil i technice freskové malby, a u Antona von Marona v Římě. Kopíroval zde staré mistry (Raffaela, Tiziana, Reniho, Domenichina) a především obdivoval v Římě žijícího malíře Antona Raphaela Mengse. Po návratu z Itálie působil Bergler (jako jeho otec) až do roku 1799 ve službách pasovských biskupů.

V roce 1800 přišel na pozvání Společnosti vlasteneckých přátel umění do Prahy, aby se zde stal prvním ředitelem nově organizované „Kreslířské akademie„. Zůstal zde až do své smrti a stal se významným a všestranným protagonistou akademického klasicismu počátku 19. století u nás. Vytvořil řadu podobizen, historických kompozic, významná je jeho spolupráce se soudobými pražskými sochaři (Josefem Malínským, Ferdinandem Pischeltem nebo Václavem Prachnerem), pro které kreslil návrhy k jejich sochařským pracím. Bez zajímavosti není ani jeho drobná příležitostná grafika (novoročenky, pamětní lístky).