Eberl František Zdeněk

(1887–1962)

* 25. 6. 1887  Praha – † říjen 1962 Paříž

Narodil se v rodině smíchovského měšťana. Z reálky přešel 1903 na Akademii výtvarných umění v Praze, po vyloučení profesorem B. Roubalíkem studoval 1904–07 v Mnichově u C. Marra a F. Stucka, 1907–11 žil v Amsterdamu, 1911 až 1912 ve Stockholmu a od 1912 v Paříži, kde se trvale usadil na Montmartru. Stal se známým malířem pařížské periferie. Maloval figurální výjevy z Montmartru, typy z temných uliček a pokoutních podniků, prostitutky, morfinisty, kokainisty, scény z cirkusů, kaváren, tančíren, barů a vykřičených domů. Tvořil i v Tunisku a Monaku. Od 1919 vystavoval v řadě předních francouzských i zahraničních galerií jako souputník Pařížské školy a umírněný expresionista, od 1923 vystupoval jako člen Salon d’Automne. Založil skupinu Ensemble, zaměřenou na zkvalitnění komerční malby, dosáhl značné popularity a 1926 byl vyznamenán rytířským Řádem Čestné legie. Za druhé světové války podporoval hnutí odporu a v jeho díle sílila sociální tematika, především z prostředí továren. Posléze převážily motivy z doků a nádražních dílen. Od popisného naturalismu a secesního dekorativismu přes estetiku expresionismu dospěl k malbě poučené moderní plastikou, v níž zvýraznil objem a potlačil barevnost.

Zdroj: BSČZ