Marold Luděk

(1865–1898)

* 7. 8. 1865 Praha – † 1. 12. 1898 Praha

V letech 1881-1882 studoval na pražské Akademii, po vyloučení pro nekázeň odjel na Akademii do Mnichova a stal se žákem Ludwiga von Lofftze a Nikolause Gysise.

Od roku 1884 převážně ilustroval: v Mnichově pro nakladatelství Braun a Schneider, v Praze s jeho ilustracemi vycházely časopisy Světozor a Zlatá Praha, roku 1884 Pražské figurky Ignáta Herrmanna. V době mnichovských studií prodělal revmatickou horečku, která mu vážně oslabila srdce.

Roku 1887 se vrátil do Prahy a znovu vstoupil na Akademii, kde po dva roky navštěvoval ateliér Maxmiliána Pirnera.

Roku 1889 získal stipendium do Paříže, do ateliéru Pierra Vicrora Gallanda. Po půl roce však školu opustil a věnoval se jedinému, co ho zajímalo – zachycoval současný život.

Už roku 1890 byl považován za jednoho z nejlepších francouzských ilustrátorů. V Paříži se stýkal s Alfonsem Muchou, Rudolfem Váchou, Vojtěchem Hynaisem, Václavem Brožíkem, Viktorem Olivou a dalšími českými umělci.

Po návratu do Prahy roku 1897 dostal objednávku na malbu panoramatu Bitvy u Lipan pro Výstavu architektury a inženýrství. Dokončil ji za pomoci spolupracovníků půl roku před nečekanou smrtí ve věku třiatřiceti let.

Maroldova tvorba zahrnuje vedle historických výjevů a bravurních portrétů především ilustrace a žánry. Je pro ní charakrerisrické prolínání prvků naruralismu, symbolismu a ornamenrálního dekorativismu.

Publikováno: České malířství 19. století – Naděžda Blažíčková-Horová